Jarwisovy a trochu i Armokovy

Vítejte na stránkách Jarwise a Armoka Přijemné čtení a hodně komentářů

Harry Potter a Stříbrný čarodě (dokončena)

2. kapitola

Změna Dursleyových

Z jeho rozjímání o událostech, které se stali od začátku prázdnin ho vytrhlo ťukání na okno. Když se tam podíval uviděl neznámou sovu. Po vpuštění oknem dovnitř ji sundal dopis. Sova odlétla zpět a Harry si po prozkoumání obálky okamžitě uvědomil odkud přilétla sova, nesla Bradavickou pečeť. Harry na nic nečekal, otevřel ho a začal číst.

Pane Pottere,

Vzhledem k událostem, které se stali ke konci minulého školního roku, jsme byli nuceni změnit schůzky, které se pořádali v domě který patří vám. Chtěla bych vás poprosit jestli by jsme se mohli sejít. Pošlete odpověď co nejdříve, taky bych ráda věděla kde se sejdeme.

S pozdravem

M. McGonagalová

Harry si připravil pergamen, brk a inkoust a už chtěl napsat odpověď když v tom se rozrazili dveře a v nich stál strýc Vernon.

"Sbal si svoje věci a po obědě jdeš k paní Figgové, u které se zdržíš až do zítřka. Zítra se tu stavíš kolem osmé hodiny, potichu si zbytek věcí a NAVŽDY OPUSTÍŠ TENTO DŮM. JASNÝ?" A než stačil Harry jakkoli zareagovat strýc už byl pryč. Jelikož k paní Figgové se docela těšil, aspoň se dozví nějaké novinky. Srovnal si tedy věci do kufru, což nejspíš bylo i poprvé kdy měl v Bradavickém zavazadle pořádek, a šel odepsat na ranní dopis.

Vážená paní profesorko,

Navrhuji se sejít zítra odpoledne v mém domě. Jestli můžu poprosit vezměte sebou Domácího skřítka Dobbyho.

Předem děkuji a nashledanou
Harry Potter

Po obědě vyrazil k domu paní Figgové. Když se přiblížil ke vchodovým dveřím sami se před ním otevřeli, jako by byli na fotobuňku. Když vstoupil, tak první co ho upoutal bylo to, že nikde neviděl ani jednu kočku a ani žádné stopy, že by tu někdy v minulosti nějaké byli. Harry si všiml nějakého pergamenu na zrcadle v předsíni. Přistoupil k němu a začal číst.

 

Vítej Harry,

Teď jsem na misi pro řád, dorazím až v noci. Jestli máš hlad tak si tam vezmi co chceš. Večeři máš připravenou v ledničce, stačí jen ohřát.

Příjemné odpoledne přeje

Arabela

PS: Chovej se jako doma.

Harry strávil příjemné odpoledne. Chvilku pokračoval ve studiu, chvilku sledoval televizi. Odpoledne uběhlo rychle. Večer si ohřál jídlo a šel spát. Musel totiž vstávat brzo, aby si vyzvedl své věci a odešel do Siriova domu.

Dnes se mu zdálo po dlouhé době o Ginny. Byli spolu a velice dobře se bavili. Náhle se sen změnil. Nyní shlížel na 10 postav v černých hábitech s kápí přes hlavu z pod nich zářili bílé masky. Harry je okamžitě poznal, smrtijedi. Náhle promluvil ledovým hlasem.

"Nyní se ukáže jak jste schopní, půjdete do Zobí ulice 4 v Kvikálkově a přivedete mi Harryho Pottera živého, zbytek zabte. Ty Bello tomu budeš velet. Nyní jděte."

Harry se okamžitě probudil, nevěděl jestli hrůzou nebo bolestí, kterou pociťoval v jizvě, ale to mu bylo jedno. Okamžitě hmátl po hůlce a běžel do pokoje kde předpokládal, že bude spát paní Figgová. Opravdu tam spala.

"Paní Figgová, okamžitě kontaktujte Fénixův řád, smrtijedi za chvíli zaútočí na strýce a tetu. Měl jsem zase vidění."

A než stačila nějak zareagovat byl už Harry pryč. Utíkal do Zobí ulice k jeho bývalému vězení.

Doběhl tam během chvilky. Na nic nečekal, kouzlem si otevřel dveře, které za sebou opět kouzlem zamkl a upaloval do Dudleyho pokoje.

Prudce rozrazil dveře a totálně se zarazil jakoby zkameněl. Pohled, který se mu naskytl nečekal. V Dudleyho posteli spala černovlasá dívka tak o rok mladší než Harry a na zemi spal Dudley. Oba se strhnutím probudili a civěli na harryho.

"Okamžitě vypadněte z domu za chvíli tu budou smrtijedi," když viděl nechápající tvář Dudleyho tak dodal, "kouzelníci, kteří tě klidně zabijou, sloužej Voldemortovi. Dívka k překvapení Harryho sebou při zaslechnutí jména vystrašeně trhla a v očích měla strach. Oba se, ale začali zvedat, tak je Harry opustil a vydal se do ložnice Tety a Strýce. Když už chtěl otevřít tak se dveře rozrazily a v nich stál strýc Vernon rudý vzteky.

"CO TU DĚLÁŠ? MÁŠ BÝT U FIGGOVÉ. JAK SE OPOVAŽUJEŠ SEM VTRHNOUT A VŠECHNY NÁS VZBUDIT." Řval strýc Vernon.

"Za chvíli tady budou kouzelníci sloužící Voldemortovi, kteří vás bez výčitek zabijou tak se zbalte a mazejte k paní Figgové . Já vás budu ochraňovat." Odpověděl mu v klidu Harry.

Mezitím vstala a přišla k nim teta Petunie. "Smrtijedi t-t-tady?... Jak …. Kdy ….?" Musíme pryč." Otočila se na Strýce. Mezi tím k nim došel Dudley s dívkou, která k Harryho překvapení držela hůlku. Už se hrnuli ke schodišti, když je Harry zastavil, uslyšel vrznout první schod. Neváhal a namířil na schody a jakmile se objevila něčí hlava neváhal a vykřikl "IMPEDIMENTA" co dotyčného odhodilo pod schody a cestou se mu povedlo schodit dalších pět smrtijedů.

"Jděte za chvíli za mnou, já je odlákám do obýváku, vy zmizte." Řekl jim ještě šeptem a vyrazil dolů. Cestou do obýváku ještě vstávající smrtijedy spoutal nebo omráčil. Když vpadnul do obývacího pokoje, naskytl se mu pohled na dva čekající smrtijedy, kteří byli překvapeni, že jim tak vběhnul do rány. Harry s vycvičenými reakcemi z famfrpálu okamžitě jednoho omráčil, ale druhý se vzpamatoval poměrně rychle a seslal na něj odzbrojující kouzlo. To se povedlo Harrymu na poslední chvíli výkřikem "Protego" odrazit a následně na něj seslal mdloby. Překvapený smrtijed z Harryho reakcí skončil bez hůlky a v bezvědomí. Harry hůlku chytil, na nic nečekal a začal hledat ostatní, aby Dursleyovi mohli utéct. Jak tak procházel tak si všiml, že chodbou ven prošli čtyři postavy, Strýc, Dudley, teta a neznámá dívka šla jako poslední a snažila se je krýt před jedním smrtijedem, ale vypadalo to, že nezná správná kouzla, nebo je pořádně neumí použít, protože jediné co ji šlo bylo uskakování, kletbám které na ni byli sesílány. Harry ji chvilku pozoroval, ale vrátil se rychle do reality když uslyšel od něj slova "Avada ke…" ale nestihl to seslat jelikož ho Harry spoutal. Harry pořád hlídkoval u vchodových dveří a čekal jestli se někdo neobjeví. Dursleovi už všichni prošli zahrádkou na ulici a mířili pryč. Dívka ovšem díky předešlému souboji byla trochu pozadu. Harry ji sledoval, ale nevšiml si letícího červeného kouzla záblesku, které smiřovalo na ni. V tu chvíli vyděl jak odlétla dva metry a její hůlka míří k sesilateli.

"Vzdej se Pottere, nebo tvá známá pozná jak si hraju." A než Harry stačil cokoli udělat už vykřikla Crucio a mířila na neznámou.

Ta se začla zmítat v křečích a řvát bolestí na celou ulici. Harry velice dobře věděl co prožívá, proto neváhal ani chvilku a vykřikl "Dost, chceš přece mě Belatrix." Belatrix kouzlo překvapivě zrušila a dívala se na Harryho. Ten došel k neznámé, aby ji když tak kryl. Mezitím je obklíčili další tři smrtijedi. Takže ještě se neprobudili, pomyslel si Harry a docela se mu ulevilo.

"Vzdej se, Pottere a zabijeme ji okamžitě." Pronesla opět Bella

"Nikdy."

"Jak chceš, Crucio" seslala opět mučící kletbu na dívenku.

Harry to ovšem čekal a také na ni zamířil a pronesl taktéž kletbu která se nepromíjí. Dívka ovšem sebou jen jednou škubla a nic jen ležela, tak jak předtím dopadla a na tváři se jí objevil blažený úsměv. Okolo stojící smrtijedi sklonili překvapením hůlky a to včetně Belatrix, Harry na nic nečekal a seslal na ni odzbrojující kouzlo. Stále překvapená Smrtijedka nestihla zareagovat a Harry chytnul její hůlku hned vzápětí. Harry na nic nečekal a začal spoutávat zbylé smrtijedy. Jeden se ale stačil přemístit. V tu samou chvíli si Harry všiml, jak k němu běží několik postav. Jakmile vešli pod světlo tak je poznal, členové fénixova řádu.

"Jsi v pořádku, Harry?" ozval se chraplavý hlas Remuse Lupina.

"Jsem a snad i tady …." Podíval se na ni z otázkou v očích

"Cristine Greenová, ano jsem v pořádku, jak to že nepůsobila ta druhá …." Nestihla to však dokončit, protože ji přerušil další hlas, v kterém Harry poznal Moodyho.

"Tady se bavit nebudeme jděte k paní Figgové, tví příbuzný jsou už tam a Arabela jim vše vysvětluje. My to tady dáme trochu do pořádku."

Harry, který se už těšil až si sedne a dostane se mu nějakých vysvětlení pomohl Cristine na nohy a spolu se vydali k domu, v kterém měl opět sen, který někomu zachránil život.

Když dorazili k paní Figgové, tak ji Dudley objal, a když se pustili, otočil se k Harrymu a pronesl větu, kterou Harrymu téměř vyrazil dech. "Díky, Harry, bez tebe bychom nejspíš byli mrtví, aspoň podle toho co říkala paní Figgová a taky ti děkuji, že jsi zachránil Cristine."

"Nechcete jít někam do pokoje si promluvit?" ozvala se Cristine, která vypadala, že už se vzpamatovala, aspoň natolik, že už mohla komunikovat. Oba souhlasili a vyrazili k provizornímu Harryho pokoji.

"Dudley, jak to že znáš Harryho Pottera? Proč ses o něm nezmínil?" ozvala se s první otázkou na Dudleyho, na něm bylo vidět, že neví jak pořádně odpovědět a tak to zkoušel zeptat se taky.

"Jak si poznala, že je to Harry?" Harry, protože měl dojem že se ho to týkalo nejvíc se ozval, aby odpověděl oběma. "Dudley v kouzelnickým světě mě zná každý, a poznají mě kvůli tomuhle," a ukázal si na jizvu ve tvaru blesku a pokračoval "Já jsem Dudleyho bratranec, ale nezmiňoval se o mě, protože čím míň lidí o mě ví, tím je menší pravděpodobnost, že se o mě dozví i Voldemort." Cristine opět sebou škubla. Harry ses s Cristine seznamoval a Dudley se seznamoval s kouzelnickým světem. Když se náhle ozvala a otočila se na Harryho. "Jak to že si na mě použil zakázanou kletbu, ale nic se mi nestalo?" "To je moje tajemství a byl bych rád, kdyby si to nikomu neříkala, že jsem přišel jak se této kletbě bránit. Víš, trochu jsem přes prázdniny studoval teoreticky tuto kletbu a vzpomínal co nám o ní řekl Moody, tedy smrtijed co se za něj vydával, a na něco jsem přišel, ale vyzkoušel jsem to až na tobě, promiň." "Nic se nestalo Harry a díky." S tím se rozloučili a Dudley spolu s Cristine odešel přespat do vedlejšího pokoje. Harry měl ještě nějaké otázky a proto se vypravil do obývacího pokoje, aby našel nějakého člena řádu. Byla tam pouze paní Figgová.

"Paní Figgová, chtěl bych se zeptat jestli víte jak to, že na mě Voldemortovi služebníci mohli?" Žena opět sebou trhla, ale v klidu mu odpověděla "Harry jakmile odbyla půlnoc, tak kouzlo které tě skrývalo a chránilo před Ty-víš-kým přestalo účinkovat. Proto na tebe poslal své poskoky, i když si měl štěstí, že to byli nováčkové. Vedl sis stejně dobře. No a teď se jdi ještě trochu prospat.

Harry ráno vstal kolem osmé hodiny a když přišel dolů tak tam už seděla paní Figgová, strýc, tvářící se nervózně a teta Petunie, která byla poměrně zvědavá když sledovala kouzelnické vybavení domácnosti. Jakmile si všimla Harryho tak vstala a k Harryho obrovskému překvapení ho objala. To bylo poprvé co cítil takto mateřské obětí, které mu chybělo celých patnáct let a které se mu snažila nahradit paní Weasleyová. Toto ale ještě nepoznal. Harry při tom zaslechl jak mu říká: "Díky Harry, bez tebe bychom byli mrtví. Promiň, že jsme se tak k tobě chovali, ale já se s Lyli pohádala, těsně před porodem, kvůli naší matce. Potom jsme se rok neviděli a ona byla zabita. Já jsem litovala, že jsem se sní neudobřila a ty si mi ji tak připomínal, že mě to bolelo. Proto jsem byla na tebe nepříjemná, viděla jsem v tobě svoji sestru a nenáviděla jsem tě za to, odpustíš mi?" Harry nevěděl co by řekl tak jen tiše přikývl další šok, který ho čekal, byl ten když promluvil i strýc. "Taky ti chci poděkovat nikdy bych nevěřil, že budeš ochotný nám zachránit kůži. Díky Harry." Znovu se ovšem ozvala Teta petunie. "Opravdu chceš ještě odjet?" Harry přikývl "Musím, Voldemort mě bude hledat pořád." Musím se schovat, aspoň na čas než se dokážu lépe bránit." Mezi tím přišel Dudley a když slyšel, že Harry přece jenom pojede pryč, tak se ozval taky. "A nechceš ještě do konce prázdnin přijet, ještě jsi mi nepřevyprávěl vše." "Promiň Dudley, ale opravdu nemůžu, ale když budeš chtít tak tě na nějaký čas zvu ke mně na návštěvu, ale až tak v druhé půlce srpna, nejdřív mám nějakou práci." Otočil se na tetu a strýce a jestli chcete přijít taky, tak dejte vědět, budete taky vítáni." Otočil se na Cristine "a ty budeš samozřejmě také vítaná,"

"Jestli přece jenom budete chtít přijet tak řekněte tady paní Figgové a nebo mi pošlete sovu, jestli tedy nějakou máš? Myslím si totiž, že u Dudleyho zůstaneš do konce prázdnin. Mám pravdu?" Cristine mlčky přikývla. Harry se v doprovodu Dudleyho a Cristine došel pro kufr se školními potřebami. Cestou ještě vyzpovídal Cristine, protože vůbec netušil, kde studovala, protože si byl jistý, že ji v Bradavicích ještě neviděl. Dozvěděl se od ní, že se poslední dva roky učila jen doma, protože rodiče ji po návratu Voldemorta nechtěli pustit do školy a tak studovala jen z knížek, proto mi to moc nejde. Před tím prý chodila do Londýnské magické university. Mezi tím se vrátili. Harry se rozloučil. Poprvé mu bylo líto, že musí odejít, ale musel, zbytečně by je svou přítomností ohrožoval. Vhodil cestovní prášek do krbu a s výkřikem Grimualdovo náměstí dvanáct v záblesku zeleného plamene Harry zmizel.

 

Žádné komentáře