Jarwisovy a trochu i Armokovy

Vítejte na stránkách Jarwise a Armoka Přijemné čtení a hodně komentářů

Harry Potter a Stříbrný čarodě (dokončena)

6. Kapitola

Dopis od neznámého

Harry se vzbudil. Za okny teprve svítalo. Jelikož se mu už nechtělo spát, tak se rozhodl, že si sbalí a ve zbytku času dodělá svůj stříbrný plášť a bude zkoušet přeměnu v grifina. Když se rozhlédl po pokoji a neviděl nikde kufry, jen věci které si včera koupil, uvědomil si že je má ještě v domě.

"Dobby!" zkusil si zavolat domácího skřítka. A k jeho překvapení se opravdu objevil.

"Harry, žije? Dobby je šťastný." Pískal skřítek.

"Dobby , prosím tě uklidni se, pro veřejnost jsem mrtvý a to i pro mé přátele, takže ti zakazuji o mně mluvit, že žiju a tvař se, jako by ti umřel pán."

Dobbymu se okamžitě změnila tvář na velice truchlivou.

" Harry by měl, ale vědět, že se vylíhlo vajíčko Fénixe."

"Je někdo v domě?"

"Ano, jsou tam Weasleyovi všichni, kromě Percyho a Billa, Moody, Lupin, slečna Grangerová a Tonksová."

"Tak to tam nemůžu, můžeš mi přinést můj kufr, truhličku co mám ve skříni, obraz Brumbála a toho Fénixe. Kdybych tu nebyl, tak to tu nech a potom už budou tvými pány Ron a Hermiona, do té doby než se Harry Potter vrátí i pro veřejnost. Díky Dobby."

"Pán mi bude scházet." A s tím se přemístil.

Harry se oblékl, přeměnil se na Henryho Peavse a vyrazil do Příčné ulice. Tam byli všude stopy, že se konal státní kouzelnický smutek, všude vlály, nebo už lidé zklízeli, černé prapory. Vyrazil do obchodu s hůlkami, kde si potřeboval pořídit svou hůlku, nemohl kouzlit Harryho to by bylo nápadné.

"Dobrý den." Pozdravil, jakmile vešel dovnitř.

"Dobrý den." odpověděla mu starší, štíhlá dáma. "Čím vám, mladý pane, můžu posloužit?"

"Potřeboval bych novou hůlku."

"Jestli jsem správně pochopila, tak předešlou nemáte, víte co bylo předešlá výplň?"

"Máte pravdu nemám ji, před tím jsem měl pero z fénixe."

"Můžu se zeptat ještě na jméno, abych si ověřila, jestli vám ji ministerstvo nezlomilo za porušení zákonů."

"Ale jistě jmenuji se Henry Peavse." Jakmile to dořekl tak se podívala do nějakého seznamu a poté odběhla do zadní části obchodu.

Po chvíli se vrátila s velkou hromadou hůlek a Harry si je začal zkoušet. Asi po hodině nalezl hůlku, která mu jakžtakž padla do ruky. Byla vyrobena z Jasmínového dřeva čtrnáct palců dlouhá s grifiním brkem. Zaplatil za ni a vydal se ještě koupit bidýlko pro Hermese, tak pojmenoval svého fénixe. Vybral zlaté, zaplatil za něj a vydal se zpět do pokoje v děravém kotli.

Když vešel do pokoje všiml si odlétající černé sovy, proto se rozhlédl po pokoji a kromě svých věcí, které mu přinesl Dobby, ležel na posteli Dopis. Když ho otevřel vypadl na něj pergamen popsaný zeleným inkoustem.

Pane Pottere,

Vím, že jste přežil a jsem tomu rád. Budu vám posílat informace o Pánovi zla a jeho plánech. Nyní jsem na vysokém postu mezi jeho nejvěrnějšími. Stejně tak i L. Malfoy, který Vás údajně zabil. Ale já jsem použil svůj Nitrozpyt, který mám na velice kvalitní úrovni a zjistil jsem, že jste mu tu vzpomínku na zabití jen vsugeroval. Slibuji, že si tuto informaci nechám pro sebe a také vás ujišťuji, že to nikdo jiný neví. ani samotný Pán zla.

Nyní, proč Vám píšu. Jak už jsem napsal budu Vás informovat o plánech pána zla. Nyní se plánuje útok na Bradavický expres. Útok se uskuteční kolem jedné hodiny odpolední. Na akci se bude podílet 20 smrtijedů, převážně začátečníků. Budou rozděleni do dvou skupin. Jednu skupinu povede Belatrix Lestrangeová a druhou Antonín Dolohov. Belatrix by se měla přemístit na začátek vlaku a jako první vyřídit prefekty a primuse. Druhá skupina by měla vést útok z konce vlaku. Za úkol mají unést všechny studenty a jimi poté chce Pán zla vydírat ministerstvo. Jediná podmínka, kterou jim dal je, že je musí přivést živé, ale jinak si mohou dělat co chtějí. Takže podle mého mínění Belatrix bude hodně trénovat mučící kletbu a Dolohov zase zneužívat studentky, což je jeho oblíbená činnost. Ostatní smrtijedi se podle mě o nic nepokusí, ještě se neodváží porušit zákaz, který jim dal Pán zla, tedy spíš z obavy, že by to přehnali a něco jim provedli. Doufám, že je uchráníte.

Dále se asi divíš, proč jsem psal tobě a ne Fénixovu řádu, ale nevím jak by se zachovali. U Vás jsem si jist, že to prověříte a budete připravený. Vím také o věštbě, která tě předurčuje zabít pána zla a věřím, že na to máte.

Dále Vás chci požádat, jestli vás kontaktuje Draco Malfoy tak mu zkuste pomoct, nedávno utekl od rodičů a ti ho vydědili. Konečně tou událostí na věži si uvědomil, co je to být smrtijedem a odmítl to. Byl nějakou dobu vězněn v hradu a přesvědčován (Cruciatem). Nakonec jsem mu pomohl utéct. Nevím, kde teď je, ale doporučil jsem mu aby tě kontaktoval, že mu pomůžeš. Neví ovšem, že stále žiješ, tak kdyby si na něj narazil dej na něj pozor. Neodsuzuj ho, tak jak máš ve zvyku a dej mu šanci - změnil se.

Hodně štěstí

P.D.K.

Stále musel přemýšlet kdo je P. D. K. může mu věřit? Má pomoct Malfoyovi? Tyto otázky se mu honili až do deseti, poté si uvědomil, že si potřebuje zabalit a ukrýt Hermese. Proto vzal fénixe, který spal, a přemýstil se do jeskyně v které se ukrýval Sirius, když Harry studoval čtvrtý ročník. Opatrně v ní postavil zlaté bidýlko, které mu koupil a jemně ho probudil. Když se mu ho podařilo vzbudit, ozval se mu v hlavě hlas.

"Ty nejsi Harry Potter, kdo jsi?" Harry mu zkusil odpovědět stejně a k jeho překvapení se mu to povedlo."

"Jsem Harry Potter, ale změnil jsem si tvář pomocí metamorfování. Jak ty můžeš vědět jak doopravdy vypadám?"

"Znal tě můj otec. Byl nazýván Fawkes. Fénixové mají dědičnou paměť. Co děláme na takovémto místě?"

"Potřebuju tě ukrýt, doufám, že ti nebude vadit žít nějakou dobu tady, až najdu nějaké místo v Bradavicích, kde by se mohla scházet naše skupina, kterou vytvořím, tak tě tam přemýstím. Budu mít také na tebe jednu prozbu, budeš ochoten donášet dopisy, tedy jen občas?"

"Pomůžu ti, ale pod podmínkou, že se ke mně budeš chovat jako k tvorovi s inteligencí a ne jako kdybych byl nějaký domácí mazlíček."

"Děkuji ti. Nevadí když ti budu říkat Hermes?"

Fénix chvilku přemýšlel a poté odpověděl.

"Hermes neboli Posel, to přijímám."

"Tak ještě jednou ti děkuji za tvé přátelství a zatím sbohem."

"Sbohem Harry Pottere."

Harry se přemístil zpět do pokoje a sbalil si věci. Ve zbytku času přemýšlel jak to udělá ve vlaku.

Když bylo deset minut před odjezdem, tak se přemýstil na nástupiště 9 a 3/4, které se hemžilo studenty a jejich doprovodem. Harry vyhledal Davida a šli hledat volné kupé. Prošli celý vlak až došli na konec, kde v posledním vagónu v jednom kupé seděli dva studenti v obětí a měli skleslý obličej. Jeden byl s rezavými vlasy a druhá byla hnědovlasá. Harry je poznal okamžitě Ron a Hermiona. Jdem jim trochu zvednout náladu. Zaklepal a vešli jak Harry tak i David.

"Ahoj máte tu volno?"

"Ahoj, jestli chcete tak si sedněte, stejně za chvíli jdeme pryč." Odpověděla mu Hermiona a Ron jen tiše zamumlal pozdrav.

Harry je chvilku pozoroval, dokud Ron na něj nevrle nepromluvil.

"Vadí ti něco, že na nás tak vejráš?"

"Nejsi ty Ronald Weasley a ty nejsi Hermiona Grangerová?" Zeptal se a při vyslovení jeho jména se na ně podíval. Na jejich obličejích se objevil překvapený výraz. Opět se první aspoň trochu vzpamatovala dívka.

"Jsme, ale kdo jsi ty? Ty si nějaký nový nebo aspoň, jsem tě v Bradavicích nikdy neviděla."

Pardon, my jsme se ještě nepředstavili já jsem Henry Peavse a toto je David Morgens, oba jsme nastoupili do Bradavic do sedmého ročníku."

Dlouhou dobu si povídali a po chvíli se přidal i David, který byl po začátku dost zamlklý. Před půl jednou se Ron i Hermiona zvedli a přesunuli se do prefektského vagonu. Poté se bavili mezi sebou. Deset minut, před jednou se Harry rozhodl uskutečnit svůj plán.

"Počkej tady, já si na něco vzpomněl a jdu se prefektů na něco zeptat."

David jen přikývl a pohodlně se opřel.

Harry tedy vyrazil k prvnímu vagónu. Když tam přišel zaklepal a po vyzvání vešel.

"Ahoj, chtěl jsem se zeptat, jestli jako nováček v Bradavicích mám jet s prvňáky na loďkách, nebo jestli mám jet s vámi v kočáře?" A při tom si prohlížel okolí. Prefekti byli stejní jako minulý rok. Primusem se stala jak se dalo předpokládat Hermiona a Ernie Macmillan. Hermiona se mu už chystala odpovědět, když dovnitř vpadla skupinka postav v černých kápích s bílími maskami přes obličej. Dřív než se někdo ze studentů stačil vzpamatovat leželi spoutaní na zemi a jejich hůlky měli smrtijedi. Harry sice mohl reagovat, ale nechtěl na sebe upozornit, tak se nechal spoutat taky. Do stálého ticha se ozval hlas, který Harry tak nenáviděl. Byla to Belatrix Lestrangeová, která se rozhlížela po zajatcích a promluvila právě když ji pohled padnul na Hermionu a Rona.

"Kohopak to tu máme, Nejšou to přátelé Harryho Potteříka, užijeme si tlochu šlandy, co vy na to?" Promluvila svým rádoby posměšným hlasem a otočila se k smrtijedům, dejte mi hůlky já je pohlýdám vy jděte dále do vlaku a nezapomeňte, chceme je živé. Ostatní smrtijedi přikývli položili hůlky na stolek a odešli splnit úkol.

"Tak kdo půjde první?" otočila se zpět na dvojici.

"Crucio!" vykřikla náhle mířící hůlkou na Hermionu. Ta se chvilku snažila vzdorovat náhlé bolesti, ale dlouho to nevydržela a kdyby nebyla spoutaná, začala by řvát bolestí. Harry na sebe mezitím seslal neverbálně a bez hůlky finite a zkoušel na sebe upozornit, tak jako by byl i nadále spoutaný, přesouváním se ke stolku z hůlkami. Belatrix, asi po půl minutě ukončila kouzlo a sledovala Hermionu, jak ji stékají bolestí slzy po tváři, nic jiného dělat nemohla. Bella už mířila na Rona, ale všimla si pomalu se posouvajícího Harryho.

"Copak to zkoušíš, Crucio! A už mířila na Henryho. Ten ale v klidu ležel a nic nedělal ani hruď se mu nezvedala.

Harry totiž jakmile uslyšel kouzlo, které mířilo na něj okamžitě si vybavil lásku, kterou chová k Ginny a ke svým přátelům a seslal na sebe Crucio, najednou pocítil takový neutrální pocit, jako by mu mělo být všechno jedno, občas ho vystřídaly veselé vzpomínky, které zažil se svými nejlepšími přáteli. Myslet ovšem mohl a tak zastavil dech a čekal co se stane. Okamžitě jak náhle toto začalo tak to i skončilo, Harry opět cítil to co před sesláním kletby co se nepromijí. A viděl jak se nad ním sklání Belatrix a hůlkou míří na zem. Druhou rukou se přibližovala ke krku, aby nahmatala tep. Harry na nic nečekal a vymrštil svou pěst přímo do obličeje, až se jí hlava zvrátila dozadu. Harry čapnul svou hůlku a spoutal ji dřív než se stačila vzpamatovat. Odebral jí hůlku a dal si ji do kapsy. Zrušil poutací kouzlo z ostatních. Přiklekl k Hermioně ke které si okamžitě přiklekl i Ron a objal ji. Harry zjistil jen, že je Hermiona celkem v pořádku, jen otřes po kletbě. Harry vyrazil pomoci ostatním studentům. Harry procházel vlakem a spoutával smrtijedy a pomáhal zraněným studentům. Při tom si všímal, kdo se jim postavil. Za chvíli už ho dohonili i Ron s Hermionou, přidali se ještě Ernie a Hannah Abbottová. Jelikož nynější situaci už zvládali studenti, tak se vydal na konec vlaku, vyhledat Dolohova. Po spoutání několika smrtijedů se dostal ke kupé, kde přes sklo vyděl spoutaná dvě dívky, obě poznal byli to jeho spolužačky Padma a Parvati Patilová, Parvati ležela spoutaná na sedačce a tekly jí po tváři slzy. Padma ležela spoutaná na podlaze, ovšem nějakým jiným kouzlem, protože nohy měla roztažené. Postava v černém zrovna mávla hůlkou a z ležící dívky se strhlo oblečení, takže před ním ležela bezmocná tak jak ji bůh stvořil a po tvářích ji tekly slzy. Věděla, co má přijít. Harry na nic nečekal a neverbálním kouzlem alohomora si otevřel a bleskově spoutal smrtijeda. Zrušil poutací kletby. Parvati se okamžitě přesunula ke své sestře a ta si sedla a přitiskla si nohy k tělu a vzlykala. Harry se rychle odtáhl na chodbu tělo smrtijeda. Začaroval chodbu proti vstupu a šel vyhledat Hermionu. Za chvíli ji našel jak už míří k němu spolu s Ronem a Davidem.

"Jsi v pořádku? Všichni smrtijedi jsou spoutaní a díky za záchranu Henry. Bez tebe bychom byli mučeni do zešílení. Jak to Harry dokázal vydržet." Poslední větu si už špitla.

"Podle mě nevydržel, ale nechtěl Voldemortovi," Ron sebou lehce škubnul, "ukázat, že vyhrál. Prosím tě Hermiono pojď se mnou. Potřebuji tvou pomoc." Ta jen přikývla a vyrazila. Když si Harry všiml, že jsou sním i David s Ronem, tak se na ně otočil celý.

"Jen Hermionu, je to trochu osobní a neboj nic se jí nestane a nepřeberu ti ji neboj." Ubezpečoval ještě Rona, který chtěl namítat. Poté jen mlčky kývl a šel za Davidem. Jakmile se otočili tak vyrazili zpět za dvojčaty.

"Co se stalo, Hanry?" snažila se zjistit Hermiona.

"Dolohov jeden ze smrtijedů, má na rozdíl od Belatrix rád jinou zábavu poměrně mudlovskou. Problém je, že to odnesou jen studentky, chápeš?"

Hermiona chvíli přemýšlela co tím myslel, ale po chvíli kývla na souhlas. Mezitím došli až k místu, kde vykouzlil bariéru. Tam už byl zástup studentů. Hermiona se zděsila jak studenti můžou být tak bezohlední a chtěla se rozkřičet, ale Harry ji zadržel a zakroutil hlavou. Prodrali se a Harry nahlas prohlásil, že chodba byla kouzly poškozena a nikdo tam nesmí, jen primuska, kterou přivedl, protože primuse nenašel. Hermiona k tomu dodala, že tu zůstane jen Henry a zbytek se rozejde. Překvapením bylo, že se studenti opravdu začali rozcházet.

"Jakto, že nikdo nemohl projít?" Obrátila se potichu k Harrymu.

"Vyčaroval jsem tu bariéru, která zamezuje vstup." Poté něco pronesl, čemuž Hermiona nerozuměla a pokračoval v cestě. Hned na to byli u kupé, kde se vše odehrálo. Dívky seděly, tak jak je tu Harry zanechal. Jen když vešel s Hermionou, tak Parvati zvedla hlavu, když viděla kdo to je snažila se je vyhodit.

"Já zase půjdu, jen vytvořím opět bariéru, aby jste měli klid. Hermiona tady s vámi zůstane a pokusí se vám pomoci. Já nebo David s Ronem budeme hned v kupé vedle Barier, takže já, kdyby něco tak zavolejte." Teď se jdu podívat jak to vypadá.

Harry udělal tak jak řekl, vytvořil bariéru a šel se podívat na studenty, jestli jsou všichni v pořádku. Když našel Rona a Davida poslal je do kupé před bariérou. Kdyby volala Hermiona, tak ať ho najdou a pokračoval v obchůzce. Když zjistil, že jsou všichni v pořádku, s několika kluky přesunul smrtijedy do prefektského vozu a sebral jim všechny hůlky. Tam je spoutal ještě jednou a odešel do nynějšího posledního kupé.

Jakmile tam dorazil, tak uslyšel, jak ho volá Hermiona. Spoluobyvatelům, řekl, ať na něj chvilku počkají. Oni jen přikývli.

"Co potřebuješ?" zeptal se jakmile vyděl Hermionu u bariéry. Nemáš nějaké věci? Zkoušeli jsme nějaké najít, ale nenašli jsme žádné, protože do tohoto kupé byli přesunuti a tady zrovna byli chlapci, ale potřebuje, přece jen dívčí oblečení. Harry něco zamumlal a vešel skrz bariéru.

"Taky jsem si to mohl uvědomit a pomoct ji s tím hned."

Hermiona se jen nechápavě po něm podívala, ale ten už byl v kupé, kde obě dívky seděli na sedačce. Padma objímala Parvati, která měla přehozený přes sebe plášť, bylo vidět, že pod ním už nic nemá. Harry se rozhlédl po místnosti a když uviděl roztrhané oblečení, tak si ho pořádně prohlédl. Poté promluvil k Parvati.

"Parvati, potřeboval bych, kdyby si vstala a sundala si plášť, neboj nic ti neudělám. Hermiona a Padma na mě můžou klidně mířit hůlkami, nebo můžou dělat cokoli aby si byla jistější."

Hermiona ovšem začala protestovat, že to je jen způsob jak vidět nahou dívku. Proto se Harry podíval Hermioně do očí a pronesl tvrdě bez možnosti nesouhlasu "Věř mi!" Hermiona chvilku přemýšlela poté přikývla. Harry se spokojeně pousmál a podíval se na zbylé dívky. Padma vypadala, že jen čeká jak se zachová její dvojče. Ta po chvíli jen přikývla a postavila se. Její půjčený plášť sklouzl na zem. Harry si ji bleskově změřil pohledem a pronesl "Vestio" mířící na ni hůlkou. V tu chvíli se na ni objevili stejné šaty, jako měla před tím.

"Já musím jít projít vlak a poslat sovu do školy, Počkáš tady Henry? Tedy jestli jim tu nebudeš vadit."

Harry jen pokrčil rameny na znamení, že je mu to jedno a otočil se na dvojčata. Ta jen přikývla. Hermiona tedy vyrazila.

Harry si ovšem vzpomněl, že tam je bariéra a vyrazil za Hermionou , dřív než se pokusí projít.

"Počkejte chvilku, hned jsem zpět." Pronesl rychle než opustil kupé.

"Hermiono, neprocházej!" Křikl ještě na ni, právě včas, protože byla těsně před ní.

"Stále tam je bariéra, aby si mohla projít, tak těsně před ni prones slovo zlatonka a můžeš projít." Řekl ji šeptem, když k ní došel. "A nikomu nic neříkej, nikdo neví co se tady stalo, tak to udrž v tajnosti. Jen profesorům napiš, co se tu stalo." Poté se vrátil zpět k děvčatům.

Sedl si naproti a koukal se z okna. Při tom přemýšlel, jak to, že neviděl nikde Ginny. Z rozjímání ho přerušila Padma.

"Chceme ti poděkovat za pomoc, nechci si ani představit jak by to dopadlo, kdyby ses tu neobjevil." A do očí se jí opět hnali slzy.

"To nestálo vůbec za řeč, kdokoli, kdo by šel okolo, tak by vám určitě pomohl a teď už na to nemyslete. Dobře to dopadlo."

"Ale Merlin ví, jak by to dopadlo, kdyby se tu ukázal jiný student a zneškodnil ho. Pochybuju, že by okamžitě přivedl Hermionu." Pokračovala stále tím popotahujícím hlasem

"Už jsem řekl, abyste na to nemysleli, stalo se to tak jak se to stalo."

"Kdo to všechno ví? Jak znám studenty tak už všichni." Řekla pořád skleslým hlasem.

"Ne vím to jen já, Hermiona a vy dvě. Umístil jsem do chodby bariéru, že pokud neznájí heslo neprojdou a to heslo ví jen dva lidé já a Hermiona. Ta to ovšem napíše ředitelce, protože musí vědět co se děje." Bylo vidět, jak se dívkám ulevilo.

"Ještě jednou díky, málo kdo by dokázal zachovat chladnou hlavu v takové situaci."

"Už s tím přestaňte, nebo začnu litovat, že jsem vám pomohl. To děkování je už děsný. Myslete na něco příjemného a veselého, toto téma už nechci slyšet." Pronesl Harry už rázně.

Překvapivě pro něho to opravdu pomohlo a začali se ho vyptávat co je vůbec zač. Po chvilce dorazila Hermiona

"Tak já zase půjdu, zatím čau." Harry se zvedal, že odejde, k jeho potěšení mu v tom nikdo nezabránil. Jen Hermiona pronesla

"Henry plavíš se s prváky v loďkách." A nechala ho odejít.

Harry se vrátil do kupé k Ronovi a Davidovi, kteří se snažili zjistit, kde byl tak dlouho. Ten jim ovšem oznámil, že pomáhal Hermioně hlídat poškozenou část vlaku. Poté se bavili už o všem možném.

Zbytek cesty už proběhl v klidu.

Než vyšli na nádraží, tak Harry zrušil bariéru a pomohl dostat se děvčatům ven, tak aby nevypadali, že byli v uzavřené části. Venku si všiml, že se to tam hemží Bystrozory a Hagrid křičí na celé nádraží: "Prvňáci a nováčci ke mně!" Harry se tedy rozloučil a vydal se spolu s Davidem za Hagridem. Tam už byla skupinka prvňáků a Christin. Když tam byli všichni, tak vyrazili k loďkám. Přeplavili se přes jezero a u výstupu z loďek na ně čekal Percy. Harry ani nevnímal co říká, jelikož byl zamyšlen, vzpomněl si totiž, že při prohlídce vlaku neviděl Ginny. Ani pořádně nevnímal píseň klobouku ani zařazování. Jen pochytil, že Dudleyho dívka šla okamžitě do zmijozelu, David strávil na stoličce asi pět minut než byl zařazen do Nebelvíru a Když přišel na řadu Harry, tak Uslyšel opět hlas klobouku, "Další student s jinou identitou, schvaluji ti tvůj plán, ale přátelům to prozraď, až to utichne, i když se jim to nebude líbit. Tak co pane Pottere nechcete to zkusit ve zmijozelu?... Ne? No tak ať je to NEBELVÍR!"

Harry odložil, klobouk a přesunul se k nebelvírskému stolu. Všiml si sice, že mu Padma udělala místo, ale on zamířil ke svým přátelům.

"Tak jsem tu. Rone chtěl jsem se tě zeptat, Co je s Ginny, nikde jsem neviděl dívku, která zbláznila srdce Harrymu Potterovi, ten o ni mluvil každou chvíli. Tak jsem ji chtěl poznat osobně." Ronovi po tomto dotazu zmizel veškerý úsměv na rtech, ale odpověděl.

"Je u sv. Munga, totálně se po smrti Harryho zhroutila. Vůbec nejí, nevnímá, je jako by byla bez duše."

Toto sdělení mu vyrazilo dech.Vůbec nereagoval na jídlo, které se před ním objevilo, nereagoval, když ředitelka chválila žáky za úspěšnou obranu vlaku. A dala každé koleji, která pomohla při obraně dvě stě bodů. Tedy kromě Zmijozelu všem. Harry ani pořádně nevnímal jak se dostal do společenské místnosti. Harry se vymluvil, že musí do věže, že je unavený. Další věc, která ho zaskočila byla od Hermiony než odešel, dohnala ho těsně u schodů.¨

"Ještě jednou díky Henry za záchranu a následnou pomoc. Harry měl pravdu, jste si hodně povahově podobný, až bych řekla stejní." A odešla zpět k Ronovi.

Harry si vzal z truhličky rodovou knihu a neviditelný plášť. To si připravil, zatáhl závěsy a čekal až přijdou ostatní z ročníku a usnou

Nečekal dlouho. Do půl hodiny všichni spali. Harry chvilku počkal přehodil si plášť přes sebe a potichu se vyplížil do společenské místnosti. Odtamtud se přesunul do Komnaty nejvyšší potřeby. Když se snažil vytvořit místnost, tak myslel na útulný pokoj, kde by se dalo studovat a hledat v knize a aby tam byla trocha jídla. Když se objevili dveře, tak vešel. Opravdu to byla útulná místnost s křeslem u krbu a na stolku, který byl umístěn vedle křesla bylo jídlo. Harry za sebou zavřel a uvelebil se v křesle. Jednou rukou listoval v knize a druhou jedl. Asi po hodině hledání našel kouzlo, které by mu mohlo pomoct. Tímto kouzlem se může ve snu spojit s libovolným kouzelníkem, ke kterému cítí nějakou silnou emoci. To Ginny splňuje. Proto neváhal, vzal na sebe podobu Harryho, vybavil si Ginny a jeho lásku k ní a vyslovil formuli "Consocius somnium". Okamžitě se ocitl v tmavé místnosti. Když se rozhlédl kolem všiml si dívky s rezavými vlasy, jak se krčí v koutě nohy má skrčené u sebe a pláče. Harry se k ní vydal a lehce ji pohladil po paži. Dívka vzhlédla k neznámému a překvapením vykřikla.

"Harry! Si to ty?"

Harry se na ni usmál a snažil se ji domluvit.

"Jsem, Ginny, musel jsem tě navštívit, když jsem se dozvěděl, jak se kvůli mně trápíš. Já už nejsem s vámi, ale ty opustit bratry a přátele nesmíš. Začni zase jíst a žít, někoho si najdi, mimoto do Bradavic nastoupil můj kamarád, sice ho znám jen měsíc, ale máme toho hodně společného. Ron i Hermiona se s ním už spřátelili. On tě chce taky poznat. Já ti můžu slíbit, že tě budu chodit navštěvovat do snů. Zatím sbohem a vzpamatuj se."

Harry se okamžitě probudil a cítil se docela odpočaty, ale rozespalý. Když se podíval na hodinky, tak zjistil, že tu spal téměř čtyři hodiny. Rychle si sbalil svoje věci a tiše se přesunul zpět do nebelvírské ložnice pro sedmý roční.k Plášť a knihu schoval do baťohu a usnul.

Žádné komentáře