Jarwisovy a trochu i Armokovy

Vítejte na stránkách Jarwise a Armoka Přijemné čtení a hodně komentářů

Harry Potter a Stříbrný čarodě (dokončena)

7. Kapitola

Bradavičtí zakladatelé

Harry se ráno probudil jako první. Venku už bylo světlo. Podíval se na hodinky a zjistil, že je něco málo po šesté. Neslyšně vylezl z postele, potichu se oblékl, zkontroloval školní brašnu, jestli v ní má ještě rodovou knihu a plánek, poté si tam ještě přidal svůj nový sešit, který měl desky popsané runami. Když měl takto zabalený baťoch, tak si ho uložil pod postel a vyrazil do společenské místnosti, kde si sednul do svého oblíbeného křesla a přemýšlel jestli Ginny pomohl se z toho dostat.

Asi po půl hodině přišel Ron a chvíli po něm Hermiona Pozdravili se a vyrazili na snídani. Po chodbách moc lidí nechodilo a tak šli všichni vedle sebe. Když dorazili do velké síně, tak se Harry rozhlédl po síni a všiml si, že na jednom konci Zmijozelského stolu sedí osamoceně Christin, jinak tu nebyl ještě nikdo. Pomalu snídali a síň se začala zaplňovat studenty. Za chvíli si k nim přisedli všichni spolužáci. Když tu byli všichni, tak do velké síně vlétly sovy. Harry si všiml, že mezi nimi je i jeho Hedvika, která zamířila za ředitelkou.

"Není to Hedvika? Zeptal se ostatních a poukázal na sovu, která už odlétala pryč.

"Je to Hedvika." Odpověděla mu Hermiona.

"A nepatří náhodou Harrymu? Není možné, že by přežil?" Zkoušel zjistit, jestli nemají nějaké podezření.

"Sice se dokázal dostat z jakéhokoli maléru, ale tentokrát bych řekl, že se mu to nepovedlo. Viděli jsme jeho tělo, když AU!" Ron byl přerušen Hermioniným kopnutím, ale při tom trefila i Harryho. Ron ovšem už nepokračoval. Místo toho mu odpověděla na zbytek Hermiona

"Nyní patří Ginny." Chvilku se zarazila a pokračovala. "To znamená, že už se s tím jakž takž smířila.

"Vypadá to tak, protože rozhodně nebyla ve stavu, aby ji poslala dopis." Pronesl úlevně Ron.

"Tady máte rozvrh." Přerušil je Percy, který každému podával pergamen.

Harry se na něj podíval"

HP 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00

PO KF KF LEKT LEKT PŘ PŘ

ÚT OPČM OPČM OPČM OPČM

ST BYL BYL BYL KF KF PŘ

ČT LEKT LEKT LEKT LEKT KF KF

PÁ PŘ PŘ OPČM OPČM

KF - Kouzelné formule

LEKT - Lektvary

OPČM - Obrana proti černé magii

BYL - Bylinkářství

PŘ - Přeměňování

Aspoň, že mám pátek volný, pomyslel si. Nakouknul oběma do rozvrhu a potěšilo ho, že oba mají pondělky a čtvrtky dost nabyté, i když..

"Rone, Harry se zmiňoval, že chceš jít dělat bystrozora stejně jako on. Ale ty máš jiné počty hodin jednotlivých předmětů, než já. Co se stalo?"

"Já na Bystrozora šel hlavně díky tomu, že by mi tam Harry kdyžtak mohl pomoct, ale takhle to zkusím na zaklínače. Bystrozorství bych sám nezvládl." Odpověděl smutně.

Harry zjistil, že je jediný, kdo chce zkusit bystrozorskou kariéru.

Byl nejvyšší čas jít si pro věci a vyrazit na první hodinu. Tak se zvedli a odešli.

"Henry a Davide, nechcete se přidat do skupiny nazývané Brumbálova armáda?" Optala se Harryho i Davida, který se připojil k nim.

"Docela rád." Souhlasil Harry

"Taky se přidám." Odpověděl nečekaně i David a když si všiml, že na něj všichni hledí tak ze sebe vykoktal.

"Sly-sly-šel jsem o tom ml-ml-uvit o-o-o-o.statní."

Ron se zdál s odpovědí spokojen, Hermiona si ho ještě změřila a Harry dělal že mu to stačilo, i když mu moc nevěřil.

Na první hodině kouzelných formulí opakovali a druhou začal profesor Kratiknot otázkou.

"Co víte o kouzlení bez hůlky?" Harry mlčel, i když toho věděl hodně. Vždyť uměl jakékoli kouzlo, které zatím seslal. Ale nakonec se přihlásila jen Hermiona, která měla tento předmět společný s chlapci. Tak ji vyvolal.

"Čarování bez hůlky je velice náročné a žádný kouzelník nezvládne složitější kouzla. Také je to hodně vyčerpávající a většině kouzelníků se to daří i pomaleji sesílat."

"Naprosto správně 10 bodů pro Nebelvír. A kdo mi teď řekne výhody." Jako obvykle vystřelila Hermionina ruka, že málem srazila Rona, který seděl vedle. Zvedla se i Davidova, kterému dal profesor tentokrát přednost.

"Ostatní si nemusí ani všimnout, že kouzlí, což má tu výhodu, že na sebe neupozorní a také mu to umožní čarovat, když potřebuje mít volné ruce."

"Opět 10 bodů pro Nebelvír. Dnes si vyzkoušíme čarování bez hůlky a to na kouzlo, které jsme se učili jako první levitaci předmětu. Formuli si určitě pamatujete tak prosím. Harry předstíral, že mu to vůbec nejde, jen na konci hodiny udělal jakoby se mu to lehce povedlo, ale tvářil se vysíleně. Každému, komu se to povedlo dal Kratiknot 5 bodů. Ovšem jediným, kterým se to povedlo byl Harry, David a k všeobecnému překvapení i Neville.

Další dvouhodinovku měli opět společně. Ovšem od minulého roku se změnilo rozestavení lavic tak,že museli sedět po dvojicích, Ron si sedl s Hermionou a na Harryho vyšlo místo s Davidem, což mu zase tolik nevadilo. Jen se rozhlédl po třídě a všiml si, že Cristin sedí sama.

"Dnes si opět vyzkouším jestli poznáte jaké lektvary jsem si nachystal pro své potřeby. A ukázal na jeden růžový, z kterého vycházela omamná vůně. Hermiona se opět přihlásila.

"Je to Snové vidění."

"Správně a víte jaké má účinky?"

"Po vypití okamžitě upadnete do hlubokého spánku a můžete vidět odpovědi na otázku, na kterou si s celého srdce přejete mít odpověď. Problém je, že to ukazuje jen v metaforách, takže čaroděj nemusí poznat co to znamená."

"Opět správně, 20 bodů pro nebelvír. A kdo mi řekne co je zač tento lektvar a jeho účinky." Ukázal na lektvar, který byl čirý jako voda a vycházela z něj lehce nasládlá vůně. První vyvolano byla ovšem Cristin.

"To je lektvar s názvem ochraný lektvar a používají ho ženy, jako ochranu proti početí."

"Správně 20 bodů zmijozelu. Tento lektvar jsem vám ukázal, protože jste ve věku kdy by k něčemu takovému mohlo nechtěně dojít, Když budete mít zájem tak vám ukáži jak se namíchá. A kdo mi zdělí co je zač ten poslední lektvar?" tentokrát v kotlíku byla tekutina připomínající bláto.

"To je bláto pevnosti." Odpověděla čile Hermiona a vysloužila si 20 bodů, ale na účinky se zeptal Kristin.

"Pokud se použije na předmět, tak se zpevní tak, že ho žádný mudlovský prostředek nezničí. Takto zpevnění půl dne, tedy dvanáct hodin."

"Správně, 20 bodů pro zmijozel. Dnes si zkusíme namíchat lektvar s názvem Znehybňující lektvar. Suroviny a postup máte na tabuli. Jako minulý rok, tak vítěz dostane flakónek lektvaru. Jakého se dozvíte na konci." S tím studenti začali pracovat.

Harry se podíval na suroviny, které byli zapotřebí a došel si pro ně do skříně. Když si pročítal postup, tak zjistil, že množství některých surovin se dá zlepšit, podle prince dvojí krve. Pro tu knížku si budu muset dojít, blesklo mu hlavou. Teď se ovšem zaměřil na výrobu lektvaru. Suroviny si upravoval, tak jak si to pamatoval z deníku. Na konci hodiny byli ovšem vyhodnoceny tři lektvary jako nejlepší.

"Když jsem si prošel vaše výsledky, které máte v kotlících, tak musím vyhlásit tři vítěze, kterým se podařilo nejvíce přiblížit výsledku a těmi jsou slečna Grangerová, pan Peavse a pan Morgens. Jako nejlepší práce dostanou po pěti bodech, takže 15 bodů pro nebelvír. Dále jsem slýbil vítězi flakónek lektvaru. Původně jsem myslel, že dám Felix felicis., ale rozhodl jsem se, že si budou moci každý vybrat. Možnosti jsou čtyři. Již zmíněný Felix, a potom ty co jsem vám ukázal na začátku hodiny. A po večeři za mnou přijďte do kabinetu. S tím odešli na oběd.

Po obědě se Harry s Ronem a Hermionou rozloučili, protože odešli na další hodiny. S Davidem si udělali úlohy, které jim zadali profesoři, což jim zabralo asi hodinu. Harry potom sdělil, že se jde projít po hradě, vzal si s sebou Pobertův plánek a šel do komnaty nejvyšší potřeby, kde chtěl nejdříve místnost, kde si schoval učebnici lektvarů od prince dvojí krve. Když se objevili dveře tak vešel a když hledal knihu, tak narazil na skříň. Okamžitě si vzpomněl na to jak se sem dostali smrtijedi a rozhodl se ji si skovat pro vlastní potřebu. Pokračoval v hledání knihy, kterou po chvíli opravdu našel.

Potom vyšel ven a pro změnu chtěl místnost, v které by mohl najít věci na vyhledání tajné místnosti v Bradavicích o které nikdo neví a do které by se dostali. Jakmile prošel třikrát, tak se objevili opět dveře a když vešel, nemohl se přestat divit co tam našel. Místnost byla trochu větší. Po stěnách byli poměrně podrobné mapy jednotlivých pater Bradavic a nad stolem se vznášel jejich hologram. Harry se dal tedy do pátrání na mapách, kde zjistil, že jsou v jednotlivých místnostech vepsány i názvy místností.. Když objevil nějakou místnost, která by mohla připadat v úvahu přesunul se k hologramu a jak zjistil po prvním zkoumání tak se zvětšoval úseky a ukazoval daná místa, podle přání Harryho. Takto zde strávil asi dvě hodiny času a když chtěl už skončit a pokračovat po hodině, tak objevil jednu místnost, která nesla název Soubojnická místnost a podle mapy byla poměrně velká. Rychle si ji vyhledal na hologramu a rozhodl se ji navštívit po Přeměňování. Poté už rychle pospíchal na hodinu.

Přišel akorát, do pěti vteřin po něm přišel Percy. V tomto roce se dozvěděli, že se budou zabývat přeměnami lidí.a už zkoušeli změnu barvy vlasů.

Hned potom odešel hledat tu místnost, kterou si vyhledal v tajemné komnatě. Cestu si pamatoval, takže do čtvrt hodiny byl tam. Těsně před cílem ho ovšem překvapila poměrně velká vrstva prachu, jako by to tu dlouho nikdo nepoužíval. Ale jediné co viděl byl obraz, Bradavických zakladatelů, jak stojí proti sobě v soubojnickým postavení. Chvíli si prohlížel obraz, než si ho jeden z nich všiml a upozornil na něj.

"Vítej studente, podle toho co vidím jsi z mé koleje, to mě těší. Copak tě k nám přivádí?"Promluvil na něho Godrick Nebelvír.

"Dlouho jsme tu nikoho neviděli." Řekla tentokrát žena po Nebelvírově pravici. Harry ji odhadoval na Rowenu z Havraspáru. Ale než stačil jakkoli zareagovat už na něj mluvila druhá žena, Helga z Mrzimoru. Tu poznal bezpečně podle Mrzimorského erbu, který měla vyšitý na hrudi.

"Zdržíš se chvilku, už jsme neměli s kým mluvit ani nepamatuji, proto tu zkoušíme souboje, ale známe se už natolik, že víme jak kdo zareaguje."

"Doufám, že už jsou přijímáni, jen studenti s čistou krví?" Zeptal se poslední zakladatel, Salazar Zmijozel. Harry se už konečně dostal ke slovu.

"Dobrý den, moc mě těší se s vámi, tedy s vašimi portréty setkat. Opravdu jsem z Nebelvíru a musím zklamat Pana Zmijozela, ale čistokrevných kouzelníků už moc není."

"Když tak nám tykej, jak můžeme říkat tobě?" Přerušil ho jeden z mužů, ale nezaregistroval který to byl.

"Henry Peavse a chtěl bych se dostat do místnosti za vámi, mohli by jste mi poradit?"

"Až když nám řekneš pravé jméno, protože podle mě momentálně používáš metamorfovaní schopnost."

"Jak jste to poznali, že jsem metamorfomág? Jinak mé pravé jméno je Harry Potter, ale nikomu to prosím vás neříkejte, potřebují, aby si lidé mysleli, že jsem mrtvý, tedy hlavně jeden." Sám, se divil, že jim to všechno povídá, ale nemohl si pomoci.

"Zkušenosti, chlapče, zkušenosti. Jinak ukaž nám tvoji podobu a máš naše slovo, že to nikomu neřekneme, ale proč se schováváš, co jsi provedl?"

Nakonec jim o sobě pověděl všechno a oni mu na oplátku slíbili, že to nikomu neřeknou a že mu umožní používat Soubojnickou místnost. A než mu umožnili vejít tak mu Zmijozel doporučil.

"Když zakládáš klub, proti tomu mému potomku, tak ti musím doporučit, aby ses naučil vytvořit dvojníka formule je Duplex a záleží na čarodějné síle jak bude výkonný a jak dlouho vydrží. Nebylo by dobré kdyby věděli kdo je ve skutečnosti vede. Když budeš potřebovat, tak ti rádi pomůžeme." Harry byl překvapen ani né tak radou, ale osobou která mu poradila, proto mu to nedalo a zeptal se ho.

"Můžu se zeptat proč mi pomáháte, proti vlastnímu potomku?"

"Můžeš. Asi ti budu muset něco povědět o historii. Jak jistě víš, tak jsme my čtyři založili Bradavice. Po čase jsme se nemohli shodnout jaké studenty brát na školu a tak jsme si založili vlastní koleje. Po nějaké době jsem se nepohodl hlavně tady z Godrickem, protože jsem chtěl trochu přitvrdit při nabírání. Ovšem oni se spojili a vykázali mě. Poté už o mě nevíš nic že?"

Harry jen mlčky přikývl a čekal co bude dál.

"jakmile jsem odešel, cestoval jsem po dnešní anglii a poté i po světě. Na svých cestách jsem se seznámil s čarodějkou a zamiloval jsem se. A to se ani nezměnilo, když jsem se dozvěděl, že je z mudlovské rodiny. Sice se nemohla mocí rovnat mé, ale rozhodně byla nadaná. Nakonec jsem ji pojal za manželku. A měl potomky. Nevím jestli to víš, ale čím máš větší moc, tím máš větší šanci dožít se vyššího věku. Ona se dožila 183 let. Prožil jsem s ní 136 krásných a nejšťastnějších let. Já měl ještě pár let před sebou a rozhodl jsem navštívit své bývalé přátele v Bradavicích a omluvit se jim. Ovšem když jsem sem přišel, tak oni už zde nebyli.Potomek Helgy byl ředitelem, a jak asi výš tak do Mrzimorské koleje jde každý kdo se nehodí do žádné z kolejí, proto by se dalo říct, že je největším opakem Zmijozelské. Ona si ovšem myslela, že se jdu ujmout jejího místa a začala na mě útočit, já se jen bránil, ale k mé smůle se dostavila i Helga a Rowena, Godrick už byl po smrti, bohužel. Společnými silami mě porazili a donutili k ústupu. Já jsem se ovšem tajně vrátil a vytvořil jsem zde svůj portrét. Tedy potom až mě tady Godrick vyslechl. Chápeš proč jsem ti pomohl?"

Harry měl na tváři zmatený výraz a tak Salazar pokračoval.

"Když jsem se dozvěděl, že můj dědic je nejobávanější černokněžník dnešní doby a chce vládnout mudlům. Tak ho musí někdo zastavit, protože bez mudlů by vymřeli i kouzelníci. Také mě naštvalo, že se bojí smrti, té se člověk nemusí bát, Je to jen další část bytí a může to být i zábava. Kvůli tomu zničit duši je i proti mému bývalému přesvědčení. Už chápeš?"

"Chápu, měl bych i na vás dotaz nechcete přesunout do té místnosti?"

"Chvilku přemýšleli nakonec jednohlasně souhlasili."

Poradili mu jak otevřít dveře a on je pomocí kouzel přenesl dovnitř na jednu zeď

Když se rozhlédl kolem zjistil, že je to síň velikostně odpovídající půlce velké síně. Kromě toho že tu byla spousta prachu, tak tu byl i pořádek. Země byla vystlána žíněnkami a na jedné stěně, jak si Harry všiml tak na tu připevnil obraz, bylo zdobené křeslo. Zakladatelé mu poradili jak to tu uklidit pomocí kouzel. Harry se podíval na čas a zjistil, že se blíží večerka. Změnil opět svoji podobu a vyrazil do kuchyně pro večeři kterou prošvihl V kuchyni se najedl poděkoval a zamířil tajně do komnaty nejvyšší potřeby, aby si mohl opět promluvit s Ginny. Byla to ta samá místnost, jen místo křesla zde byla postel. Harry si lehl zamumlal Consocius somnium a při tom myslel na Ginny.

Objevil se v krásné zahradě se spoustou květin až na jeden plácek kde byla houpačka na které se houpala Ginny.

"Ahoj Ginny, smím si přisednout?"

"Můžeš, už jsem napsala McGonagallové, že o víkendu přijedu do Bradavic a jak se tam mám dostat. A jak ty se máš? Jaké je to po smrti? Už jsi viděl rodiče? Promiň, že jsem tak zvědavá, ale kdo jiný ví, jak to tam vypadá?"

"Nic se neděje, Já se mám zatím fajn, ale chybíš mi taky. Dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí, ale nemůžu ti je prozradit a s rodiči se ještě dlouho nesetkám."

Povídali si celkem dlouho, s přestávkami na vášnivé polibky. Nakonec se s ní Harry rozloučil, že za ní zase přijde.

Když se probudil, byl krásně odpočatý a v dobré náladě. Ovšem jakmile se podíval na hodinky tak jeho Šťastný pocit byl ten tam, bylo šest hodin ráno, Harry se rychle sbalil a vyrazil do nebelvírské věže. Věděl, že se nevyplatí jít spát tak se rozhodl,že počká ve společenské místnosti.

 

Žádné komentáře